Citrusy v Helsinkách                    Petr Broža, Moravec

 

 

     Začátkem října 2002 jsem s několika kolegy navštívil služebně Finsko. Ještě před odletem nacházím na internetové adrese www.helsinki.fi/ml/botgard popis a obrázky krásných skleníků Botanické zahrady Helsinky. Zatoužil jsem poznat, co se nachází uvnitř.

     Letěli jsme z Vídně do Tampere s přestupem v Helsinkách. Náš program začal v Tampere, pokračoval v Lahti a končil v Helsinkách. Letadlo odlétalo zpět v neděli v podvečer a to umožnilo seznámení s městem, zvaným „Dcera Baltu“.

      Připomenu dva luteránské chrámy. První Temppeliaukion Kirkko je vytesán ve skále a zakrytý měděnou střechou připomínající obrovský gong. Ale dominantu města tvoří Helsinská katedrála. Dobu ruské nadvlády připomíná nádherně zdobená pravoslavná Uspenská katedrála. Největšího finského hudebního skladatele připomíná v Helsinském parku Sibeliův památník, kde bustu doplňují „obří varhany“. Též upoutají budovy parlamentu, univerzity, Národního muzea  a socha generála Manerhaima. Čechům je známa i sportovní hala Finlandia a především díky Zátopkovi Olympijský stadion. Z jeho 72m vysoké věže vidíme z ptačí perspektivy  celé město. Své kouzlo měl sobotní trh v přístavu s laponskými prodavači sobích kůží a jiného zboží. Lákavé byly ochutnávky různě nakládaných sleďů i čerstvě připravovaných ryb. Kulisu doplňují velké trajekty, pendlující mezi Stockholmem a Helsinkami. Z pohledu pracovních příležitostí je důležitý rovněž velký dok. Přístav nabízel i další možnosti exkurzí, ale já spěchám k „ povinné“ návštěvě Botanické zahrady.

 Nachází se poblíž centra, asi 600m od centrálního vlakového nádraží v části Kaisaniemi, ul.Unioninkatu 44. Patří Helsinské univerzitě a vznikla v roce 1829 přesunutím sbírek z města Turku, kde bylo založení datováno na rok 1678. Helsinky leží nad 60 rovnoběžkou a nadmořská výška zahrady je pro nás neobvyklých 2 až 5 metrů nad mořem! Průměrná teplota je 5,4 stupně, když v červenci činí 17 a v lednu -5,7 stupňů Celsia. Nejnižší zaznamenaná teplota poklesla na -34,3 stupňů a při podobných teplotách zde nakrátko v lednu zamrzá moře. Přesto oproti vnitrozemí a severním částem země jsou zde teploty poměrně vysoké, ale naopak vlhký vzduch a vítr zvyšují pocit chladu.

Původní velký skleník vystřídal v roce 1889 nový „palmenhaus“, ovšem v únoru 1944 ho vážně poškodily tři bomby dopadnuvší na zahradu. Po opravě v čtyřicátém osmém dosluhuje koncem století. Nový krásný skleníkový komplex otevřel 21.září 1998 prezident Martti Ahtisaari. Je rozdělen na několik tematických skupin od deštného pralesa s plodícím kakaovníkem po středomořskou flóru s několika menšími zástupci citrusů ( C.limon, C.maxima-grandis, C.aurantium, C.medica, Fortunella, Poncirus trifoliata …). Mne nejvíce zaujal cedrát s podlouhlými hrbolatými plody, zakončené špičkou. Snažil jsem se zjistit odrůdu, ale ochotná a půvabná slečna u vstupného marně hledala v počítačové databázi. Později mě chápavě vyhledala na zahradě a omluvně předala E-mail na vědeckého kurátora, ale i Leif Schulman elektronickou poštou sdělil, že jde o neznámou odrůdu C.medica ze staré sbírky. Digitální fotografii plodů a listů jsem poslal příteli Dietrovi do Berlína. Ani on, specialista na historické odrůdy, nevyvodil přesný závěr, přestože se snažil a mé snímky poslal svým známým v celém světě. Možná později, až mně začne plodit, budu vědět víc…V zóně Mediterranean doplňují citrusy další středomořské rostliny, jako například granátovník, rohovník, fíkovník, fejchoa, vavřín a další. Celkem mají skleníky 1200 m2 a obsahují přes 800 označených druhů.

Velmi přitažlivá venkovní expozice ve starém stylu je doplněna třemi budovami v empírovém stylu. Ty byly rozebrány v Punavuori a v roce 1990 zde opět smontovány. Rostliny v systematických sekcích jsou seskupené podle čeledi či rodu. Ve volné půdě je vysázeno téměř 3000 exemplářů různého původů včetně 1600 kusů dřevin. Zaujala mě Actinidia kolomikta s několika zbylými sladkými plody. Ochutnání již nenabídla mrazuvzdorná réva Vitis amurensis naopak ano Vitis riparia. Z udržované zahrady mě vyhnal až chlad a blížící se tma. Zahrada je otevřená celý den, skleníky pak mimo pondělí denně od 11 do 17 hodin, vstupné 2 až 4 Euro, dle věkové kategorie.

     Ještě zmíním budovanou druhou část v oblasti Kumpula, vzdálené 3 km. V nové zahradě bude odděleně okrasná a užitková část. Otevřená bude v roce 2010. V devadesátých letech minulého století byly podniknuty výpravy za získáním semenného a rostlinného materiálu do klimaticky podobných oblastí.  Proto zde budou geografické skupiny rostlin z ruského dálného východu včetně severovýchodní Číny, Hokkaida v Japonsku, západní části Severní Ameriky a evropská sbírka. Jestli nové druhy, dosud ve Finsku netestované, vydrží, ukáží příští léta. Ta potvrdí či vyvrátí, zda byla tato teritoria  vybrána správně a introdukované druhy v jižním Finsku obstojí.

    V neděli odpoledne odlétáme z Helsinek a za stmívání přistáváme ve Vídni. Auto bylo na svém místě a proto brzy uháníme k hranicím.

     K napsání tohoto článku mě přivedlo nadšení z drsné, ale krásné přírody z tisíci jezery  a hlavně ukázková botanická zahrada kde se našlo místo i na několik citrusů.