Dr. Marek Svítek
Phyllocnistis citrella pochází z Jihovýchodní Asie, ale rozšířil se již do oblastí Středomoří, Karibiku, Střední Ameriky, jihu USA a Mexika. Do Spojených států byl zřejmě zavlečen z Afriky díky hurikánům. V současnosti představuje značný problém v citrusářských oblastech jižní Evropy i Ameriky. Tento škůdce se bohužel velmi úspěšně šíří i do dalších oblastí. Naše klimatické podmínky naštěstí brání jeho šíření i k nám, přesto teplejší skleníky nebo zimní zahrady jsou jim ohrožené. Nebezpečí plyne z rostlin a roubů dovážených z napadených oblastí. Třebaže Phyllocnistis citrella preferuje zejména grapefruity, napadá i ostatní citrusy. Dokonce byl popsán i na Chinaberry.
Phyllocnistis citrella je drobný motýlek dosahujíc velikosti přibližně komára. Před křídly má typické stříbřitě-bílé šupinky hrající duhovými barvami. Přední křídla mají hnědé a černé značky; také na špičce každého křídla jsou černé skvrnky. Vějířovitá zadní křídla jsou bílá. Tělo motýlka má doutníkovitý tvar.
Motýlci létají převážně navečer a v noci a kladou kuželovitá vajíčka na spodní stranu listů. Většina vajíček je nakladena v horních partiích koruny na křehké letorosty. Zelenožluté larvy dosahují velikosti asi 3-4 mm. Larvy hloubí chodbičky v listovém pletivu těsně pod epidermis a vytváří tak typické klikaté tunely na spodní straně listu (odtud pochází anglicky název citrus leafminer; miner = horník). Larva vyžírá buněčný obsah a jak se přesunuje mezi jednotlivými buňkami, chodbičky nabývají meandrovitý vinutý tvar. Do chodbiček vylučuje tekuté žluté výměšky, které po vyschnutí zhnědnou. Jakmile larva dosáhne dospělosti, opouští list a stočí jeho okraje směrem vzhůru a zakuklí se. Phyllocnistis citrella ukončí svůj životní cyklus během 13-14 dnů, takže v teplých oblastech vytvoří 13 i více generací ročně. V chladnější m prostředí se vývin larvy zpomaluje až na 52 dnů. Poškození mladého olistění limituje fotosyntézu, poškozené listy žloutnou a posléze opadávají. Navíc ovlivňuje úrodu v příštím roce, protože většina květů se vyvíjí na loňských letorostech.
Boj
proti tomuto škůdci je poměrně obtížný. Účinné jsou některé insekticidy např. abamektin, fenoxykarb, flufenoxuron, methomyl a imidakloprid. Kontrola
populace škůdce podáváním insekticidů přes listy je poměrně náročná, protože
musí být zopakovaná každých 10-12 dní od objevení škůdce až do podzimu. Podle
návodu italských pěstitelů citrusů v nádobách lze použít ošetření
systémovým insekticidem imidaklopridem, které se jeví
úspěšné. Ošetření musí být provedeno u předem zalitých rostlin. Začínáme na
začátku června a opakujeme každých 30-40 dní v následujícím dávkování:
|
nádoba o průměru 30-40 cm |
1 ml ve 2 litrech vody |
|
nádoba o průměru 50-60 cm |
3 ml v 5 litrech vody |
|
nádoba o průměru 70 cm a více |
4-5 ml v 10 litrech vody |
V Austrálii s úspěchem používají postřik minerálními oleji 1-2% ve fázi kladení vajíček, protože zabrání jejich uchycení k pokožce listů. Nechcete-li použít ani tento systém, pokud jste odpůrci chemických přípravků, nemáte mnoho možností. Smíříte-li se s částečnými škodami a ztrátou pěkného vhledu rostliny, můžete omezit letní řez a počkat na podzim, kdy Phyllocnistis citrella ukončí svou aktivitu. Pak odstraníte všechny napadené a poškozené části rostliny. Rostlina sice nebude tak silná, ale na jaře bude moci opět obrůst, než škůdce opět zahájí svou činnost. Intenzivní výzkum je v současnosti věnován přirozeným parazitům z oblastí Jihovýchodní Asie a Číny, kteří dosahují až 80-90% účinnosti při likvidace škůdce. Jde především o druhy Citrostichus phyllocnistoides, Cirrospilus quadristriatus a Ageniaspis citricola.