V roce 1892 se mladý rostlinný patolog z U.S. Department of Agriculture vydal do Eustis na Floridě, aby určil, proč jsou nemocné pomerančovníkové stromy v sadu paní Tom Plattové. Na pohlednici kolegům do Washingtonu napsal, že stromy vypadají "jakoby duby se světle žlutými plody visícími na jejich větvích". To byl patrně nejupřímnější komentář, který kdy o citrusech napsal Walter Tennyson Swingle, jehož pověst vyplynula z jeho první návštěvy citrusového háje s Minneola tangelo. Téměř okamžitě Swingle zřídil laboratoř v Eustis a zahájil práce na hybridizaci všech druhů citrusů. V průběhu následujících pěti let Swingle a jeho spolupracovník Dr. Herbert John Webber provedli většinu pionýrského výzkumu, který položil základy našich dnešních znalostí o citrusech. Ve svých četných zprávách a referátech z tohoto období pojmenovali a popsali poprvé mnoho chorob napadajících citrusy; z jejich hybridizačních studií vzešly nové skupiny citrusů např. tanžela (včetně 'Minneola') a citranže.
Walter T. Swingle se narodil 8. ledna 1871 na farmě ve Wayne County ve státě Pensylvánia a své základní vzdělání dostal doma. Jeho první práce - o rzi obilovin – byla vznikla ve věku 16 let ještě než se stal členem vědecké společnosti. V roce 1890 získal titul bakaláře(Bachelor of Science) na Kansas State Agricultural College, následovaný vyšším stupněm Master of Science v roce 1896 a posléze doktorátem věd v roce 1922. Studoval se Strasburgerem na univerzitě v Bonnu v letech 1895-96 a strávil rok s Pffefferem na univerzitě v Leipzigu (1897). Díky těmto kontaktů si udržel po celý život spojení s evropským výzkumem.
Roku 1891 se přidal k nově vytvořenému oddělení rostlinné patologie (Division of Vegetable Pathology of the U.S. Department of Agriculture) a zaměřil se na patologii a křížení citrusů. Podnikl mnoho cest do jižní Evropy, severní Afriky, Blízký Východ, Číny, Japonska a Filipín. Přivezl do Spojených Států významné množství druhů citrusů, jejich variet a příbuzných druhů. Během svých prvních let na novém místě popsal úlohu vosičky (Blastophaga), což umožnilo úspěšné pěstování fíkovníku smyrenského typu v Kalifornii. První pokusy o zavedení datlovníku do USA 1899 byl neúspěšný, ale již o rok později se vrátil Swingle do Alžíru a od francouzských plantážníků opatřil 405 odnoží variet Deglet Noor a Rhars. Ve spolupráci s výzkumnou stanicí Arizona Agricultural Experiment Station se je podařilo úspěšně introdukovat v Tempe (Arizona). Pod vedením Swingleho bylo založeno výzkumné centrum datlovníku v U.S. Date Garden v Indio (Kalifornie) roku 1907. V tomto období dominovaly v jeho pracích samozřejmě problémy týkající se kultury datlovníku.
Později, jako ředitel Office of Crop Physiology and Breeding Investigation, se Dr. Swingle ujal federálního výzkumu citrusů, datlovníku a jiného subtropického ovoce. Dokázal najít aplikaci každého odvětví, pokud mohlo vnést světlo na nějaký biologický problém. Jeho energie byla fenomenální, jeho entusiasmus nekonečný a pro jeho podřízené nebyli schopni splnit všechny jeho návrhy. Vedl rozsáhlou korespondenci s jinými vědci, ve které vždy předkládal nové aspekty, které oni přehlédli. Jeho vizionářské myšlenky stimulovaly celou generaci botaniků, fyziologů a subtropických zahradníků.
Dr. Swingle byl odpovědný za domestikaci mnoha nových plodin do USA, včetně rodu Ephedra a tung, zdroje oleje používaného při výrobě fermeže. Jako první předložil metodu "omlazení" variet citrusů prostřednictvím nucelárních semenáčů. Tato technika byla použita k vytvoření většiny vzrůstných, bezvirózních nucelárních klonů komerčních variet citrusů, které se v současnosti pěstují v hlavních citrusových oblastech světa. Jako první věnoval pozornost výskytu tristézy v USA.
V roce 1941 Dr. Swingle odchází z ministerstva zemědělství do důchodu, ale stává se konzultantem tropické botaniky na univerzitě v Miami. V roce 1943 vyústilo půlstoletí Swingleho intenzivní pionýrské práce na poli citrusů v publikaci The Botany of Citrus and Its Wild Relatives of the Orange Subfamily (Botanika citrusů a jejich planých příbuzných z podčeledi). Tato kniha představovala první pokus v taxonomické botanice spojit informace získané pěstováním těchto rostlin a stále zůstává aktuální. Dodnes nebyla předstižena jinou publikací, která by tak obšírně pojednávala o rostlinách z rodu Citrus a rodů blízce příbuzných.